Co jsou bludné balvany?
Bludné balvany jsou velké kusy hornin, které byly do střední Evropy transportovány severoevropským kontinentálním ledovcem. Stalo se tak během ledových dob ve starších čtvrtohorách (pleistocénu). Převážná většina bludných balvanů ve střední Evropě je tvořena vyvřelými a metamorfovanými horninami (hlavně žulami, ortorulami, metakvarcity, migmatity a porfyry), pocházejícími ze Švédska, Finska a ze dna a ostrovů Baltského moře. Tato oblast náleží k velmi staré (prekambrické) geologické jednotce, nazývané baltský štít neboli Fenoskandie. Proto i horniny tvořící bludné balvany mají vysoké stáří – většinou vznikly během proterozoika před zhruba 1–2 miliardami lety. Na prekambrické horniny pak v baltsko-skandinávské oblasti nasedají souvrství sedimentárních hornin prvohorního stáří, které však tvoří bludné balvany mnohem vzácněji. Zatímco na severu Polska, v Dánsku, Litvě a Estonsku se vyskytují bludné balvany dlouhé i okolo 15 m, jejichž objem se pohybuje ve stovkách metrů krychlových (největším je pegmatitový balvan „Ehalkivi“ v Estonsku s objemem 930 m3), v České republice, tedy na jižním okraji oblasti zasažené kontinentálním zaledněním, dosahují bludné balvany délky maximálně 3,5 m a objemu 6,5 m3. Na Jesenicku se délka největších bludných balvanů pohybuje kolem 2 m a objem okolo 1,5 m3.
Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši
Nachází se v obecním parčíku nedaleko koupaliště ve Velké Kraši. Je sestavena ze 72 bludných balvanů hornin švédského, baltského a finského původu. Délka exponátů se pohybuje mezi 50–170 cm, nejmohutnější balvan má rozměry 125 x 120 x 110 cm a hmotnost 2,02 t. Všechny bludné balvany byly nalezeny v blízkém okolí Velké Kraše a Vidnavy, které patří k nejbohatším nalezištím bludných balvanů v České republice. Nejvyšším počtem exponátů jsou zastoupeny rapakivické žuly a porfyry z Ålandského souostroví, jihozápadního Finska a masivu tvořícího ostrov Rödö u švédského pobřeží Botnického zálivu. Rapakivické žuly jsou nápadné svou tmavě červenou až růžově červenou barvou a velkými vyrostlicemi draselného živce (ortoklasu). Několik velkých balvanů v zahrádce tvoří hrubozrnné, šedě červené žuly z oblasti Småland v jihovýchodním Švédsku. Dále jsou zastoupeny žuly a porfyry ze středošvédského regionu Dalarna (z oblasti severně jezera Siljan), filipstadské žuly ze středního až jižního Švédska, ortorula z ostrova Bornholmu v jižní části Baltského moře, červený křemenný porfyr ze dna střední části Baltského moře a potom většinou blíže neurčitelné fenoskandské žuly, ortoruly, migmatity a metakvarcity. Velmi zajímavou skupinu exponátů představují bludné balvany prekambrických pískovců ze středního Švédska nebo Botnického zálivu, popř. jihozápadního Finska a spodnokambrických pískovců z jižní části Baltského moře. Některé z pískovců obsahují zkamenělá rourkovitá doupata, známá pod rodovým jménem Skolithos, náležející červům obývajícím písčité dno spodnokambrického moře.
Text + doprovodné foto Martin Hanáček